říjen 2015

MUŽ JMÉNEM OVE - BACKMAN, Fredrik  - 80%

 

O autorovi:

Fredrik Backman narozený 2. 6. 1981 ve Stockholmu je švédský spisovatel a blogger. Pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Po úspěšné prvotině Muž jménem Ove vyšel v roce 2012 román Vše, co můj syn potřebuje vědět o světě a o rok později román Babička pozdravuje a omlouvá se. Román Muž jménem Ove dosáhl jenom ve Švédsku prodejnosti 600 000 výtisků a práva k románu byla prodána do dvaceti pěti zemí. Chystá se také filmové zpracování knihy, které by mělo mít premiéru v prosinci 2015. 

 

 

Obsah:

Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.

 

Hodnocení: 80%

Veselý i smutný příběh o muži, který se po smrti své ženy a po nuceném odchodu z práce rozhodne zemřít. Umírání ovšem nemá vůbec lehké, pořád ho někdo vyrušuje. A jak to nakonec dopadne? Abyste se to dozvěděli, musíte si knihu prostě přečíst.
 

 

Podobné tituly:

Knihu Muž jménem Ove přečetla a pro vás ohodnotila Lenka Maňáková

 
 

 

Ať žije republika - PROCHÁZKA, Jan - 100%

 

O autorovi:

Český spisovatel, politik, scénárista, otec spisovatelek Ivy Procházkové a Lenky Procházkové Jan Procházka se narodil 4. 2. 1929 v Ivančicích. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci a nastoupil jako vedoucí Státního statku mládeže v Ondrášově na Bruntálsku. Od roku 1950 pracoval na v Praze na Ústředním výboru Čs. svazu mládeže v zemědělském oddělení. V roce 1956 napsal svoji první knihu. Od roku 1959 byl scénáristou a dramaturgem Filmového studia Barrandov. V letech 1968-1969 zastával funkci místopředsedy Svazu Československých spisovatelů. Během normalizace byl z politických důvodů zakázany a filmy, které byly podle jeho scénáře natočeny, neobsahovaly jeho jméno v titulkách, např. Už zase skáču přes kaluže, Páni kluci. Na jeho předčasné smrti měla podíl štvavá kampaň, která proti němu byla v roce 1970 rozpoutána televizním pořadem Svědectví od Seiny. Jan Procházka zemřel 20. 2. 1971 v Praze. Publikoval v novinách a časopisech. Filmová povídka Ucho byla vydána v samizdatové edici Krameriova edice (1980). K jeho základním rysům tvorby patří znalost venkovských reálií. Dějištěm jeho próz i scénářů jsou často statky a velké stavby v pohraničí, jejich hrdiny mladí lidé střetající se s lhostejností okolí, s byrokratismem a falší v lidských vztazích. Z jeho tvorby pochází díla Zelené obzory, Závěj, Přestřelka, Politika pro každého, Tři panny a Magdaléna, Ať žije republika, Kočár z Vídně, Svatá noc. 

 

 

Obsah:

Tři dramatické dubnové dny roku 1945, v nichž se mažou a přepisují nejen nápisy, ale i životopisy a z kolaborantů se náhle stávají vlastenci. Příběh z moravského venkova viděný dětskýma očima. Otloukánek Olin není žádný andílek a také proto vypráví o událostech z konce války s bezprostřední přímočarostí. Bojuje o uznání a rovnoprávnost v klukovské smečce, která ho odsuzuje do role věčného outsidera, ale zároveň ho tak mění v nepoddajného osamělého rebela. Autorovo umění portrétu, básnické zkratky, smysl pro drama i humor vytváří obraz českého charakteru (s podobnou drásavou nejednoznačností jako Škvoreckého Zbabělci) a díky stylotvornému mistrovství Jana Procházky je to próza i dnes uhrančivá.

 

Hodnocení: 100%

V knihách Jana Procházky najdu vždy kvalitní čtení a zábavu současně a ani „Republika“ není výjimkou. Díky vypravěčskému umění autora jsem se bavila již na první stránce. Citlivá Olinova duše je nucena přijímat surovou výchovu svého otce a útrapy klukovské party, ve které je věčným outsiderem. Odměňována je láskou a něhou milované maminky. Životní boj dvanáctiletého vesnického kluka se prolíná s bojem o mír na sklonku 2. sv. války, během kterého se setkává s německou i Rudou armádou a dostává se do situací, ve kterých mu jde opakovaně o život. Svýma dětskýma očima sleduje a uvědomuje si charaktery lidí, které se umí neskutečně proměňovat, a přichází o dospělého kamaráda, jehož vesnice dožene k sebevraždě kvůli údajné kolaboraci. Trpké i zábavné čtení o životě a nás lidech očima dítěte. Kniha vznikala souběžně s filmovou verzí příběhu v režijním podání Karla Kachyni.  

 

Podobné tituly:

Knihu Ať žije republika přečetla a pro vás ohodnotila Svatava Hýbnerová