srpen 2014

Martin, George R. R. - Píseň ledu a ohně - Střet králů - 90%

 

O autorovi:

Americký spisovatel sci-fi a fantasy George Raymond Richard Martin se narodil 20. 9. 1948 v Bayonne v New Jersey. Vystudoval žurnalistiku, ale od začátku 70. let se živí psaním. Nejznámější je jeho série fantasy románů Píseň ledu a ohně. Je držitelem spisovatelských cen Huga a Nebula, ceny Brama Stokera či World Fantasy Awerd.

Martinovy postavy jsou často nešťastné nebo nespokojené. Mnoho z nich má znaky tragických hrdinů. Jeho hrdinové mají mnoho tváří a mívají komplikovanou minulost, motivace a ambice. Žádná z nich nemá nerealistické štěstí.

 

Obsah:

Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži - král Robert Baratheon a lord Eddard Stark - kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví. Zatímco oblohu protíná znamení zkázy - kometa barvy krve a plamene - o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají. Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli... a s tím nejtvrdším srdcem. Protože - když se střetnou králové - chvěje se celá říše.

 

Hodnocení: 90%

Kamarád se mně zeptal o čem, že je vlastně ta Hra o trůny, řekl jsem mu, že se tam několik králů  považuje za právoplatné krále a chtějí se stát králem králů, jelikož současného "uživatele" Železného trůnu považují za nelegitimního (a mají pravdu, protože Joffrey je incestní levoboček). Kamaráda můj popis očividně neuspokojil, a tak se mě zeptal, k čemu bych Hru o Trůny přirovnal, chvíli jsem přemýšlel a řekl mu, že je to takový temnější Pán prstenů, dál od pravdy jsem ale být opravdu nemohl. V Pánovi prstenů je jasně definované zlo a dobro, ve Hře o trůny vůbec ne. Ve Hře o trůny se také nevyskytují hobiti, skřeti, elfové a trpaslíci (kromě jednoho skvělého cynického "polomuže", ale ten není trpaslík v Tolkienovském stylu, je to prostě jen mrzák). Žádná skupinka hrdinů tady nebojuje proti zlu. Ve Hře o trůny jde skoro každý sám za sebe, magie a nadpřirozena je tu jako šafránu a navíc je dávkováno velmi pozvolna. Hra o trůny tak nejvíc připomíná Stoletou válku, nebo spíše pozdější Válku růží, kdy mezi sebou bojovaly rody Lancasterů a Yorků (a jejich spojenců), Martinovo pojmenování dvou hlavních rodů navíc, jistě ne náhodou, na slavné anglické rody odkazuje. Osudy jednotlivých hrdinů se proplétají pozvolna, příběhové linky spolu ze začátku jakoby moc nesouvisejí, ale o to je zajímavější, když se protnou, díky tomu, že kniha není vyprávěna "vševědoucím" vypravěčem, si čtenář vybuduje k hrdinům pevnější vztah a najde si snáze své oblíbence kterým bude fandit.

 

Podobné tituly:

  •  George R. R. Martin - Hra o trůn
  •  George R. R. Martin - Bouře mečů
  •  George R. R. Martin - Hostina pro vrány
  •  George R. R. Martin - Tanec s draky

      

Za hodnocení knihy Píseň ledu a ohně - Střet králů děkujeme Jakubovi.